Big Radiměř Combat I., 27.03.2010, Radiměř
V sobotu 27. března jsme se probudili do sychravého a nepříliš jistého rána, naštěstí však byly naše modlitby vyslyšeny a počasí se jakž-takž ustálilo. Svitavy Hamas totiž pořádali jednu z prvních airsoftových akcí na přivítání jara, kde se sešlo celkem na 5 týmů. Počet hráčů se pohyboval někde nad číslem 20, a tak jsme s nostalgií v srdci zavzpomínali na naši poslední akci před zimou, která se odehrávala v Dolní Lhotě (report ZDE).
Bitva se odehrávala v menším lese blízko obce Radiměř, a ačkoli to k ní nikdo z nás nemá daleko, přece jenom se díky spojům několik z nás opozdilo a hrát se začalo asi o hodinku později, než bylo původně v plánu. Po příjezdu na místo jsme chvíli pokecali s ostatními, domluvili jsme si respawn a vyrazily do svých tábořišť. Co se týče rozdělení, na jedné straně stáli UAS + ČSAT vs. SY Hamas, a (po jednom členovi z týmů) Waffen a 103. pzpr. Svitavy. Obě strany se tedy "zabydlely", zabarikádovaly, opevnily, najedly, napily a připravovaly na boj.
Jelikož podle plánu na nás měli útočit převážně spojenci, kteří se museli zmocnit našeho tábora a udržet ho několik minut, měli jsme více možností pro taktizování, resp. jsme měli na výběr, zda-li zůstaneme v táboře a budem ho bránit zuby-nehty nebo našim nepřátelům vyrazíme naproti a k táboru je ani nepustíme. Vybrali jsme si samozřejmě druhou možnost. V táboře zůstal jenom náš pozorovatel, který hlídal vůdce Jásira Jásina, jehož zajetí bylo bonusovým úkolem pro spojence. Aby nás nepřítel nemohl obejít, vždy jsme se rozdělili na dvě menší skupinky, přičemž každá to brala vždy jinou stranou. Já jsem to poprvé vzal vlevo pod kopcem, se mnou ještě Husam, Mosín a Fanan Akbar. Samozřejmě se stalo to, co každý z nás předpokládal - už po pár metrech jsme narazili na skupinku nepřátel a už se ozývaly první výstřely. Do bitvy jsme ale vlétli s velkým nadšením a agresivitou (ostatně jako vždy), což nepřítel pochopitelně neustál, obzvláště ne, když jsme ho rozdělili na několik menších skupinek, které jsme jednu po druhé likvidovali, a to prosím pěkně beze ztrát. Po pár minutách byli UAS a spol. odraženi a my se vrátili zpět do tábora načerpat síly a doplnit munici.
Většina ostatních bitev poté probíhala úplně stejně jako ta výše popsaná, akorát s tím rozdílem, že už to nebylo vždy beze ztrát v našich řadách. I tak jsme ale dokázali pokaždé uspět a odrazit útok nepřítele. Jednu chvíli jsme dokonce uvažovali o útoku na jejich tábor, i když to ve scénáři původně nebylo. Nakonec jsme jim dali trochu vydechnout. Ale přišly i chvíle, kdy se nám pěkně zavařilo. Byl to jeden z nejmasivnějších útoků na náš tábor, který bychom normálně asi ustáli, nebýt toho, že jsme těsně před ním přišli o tři členy, přičemž dvěma odešli zbraně a do konce hry si už neškrtli. A tak jsme stáli v pěti proti minimálně trojnásobní přesile. S Hunter3m jsme se jim vydali naproti s nadějí na blitzkriegový odraz. Naše naděje však skončila několikanásobným zásahem Hunt3ra a poté střelou, která si našla mojí hlavu. A tak v táboře zbyli pouze tři lidé, přičemž jeden byl ještě pořád mimo. Zde bych vyzdvihl výkon Husama Mudžahida, který sám držel celou tlupu nepřátel pod tlakem, a to díky svému výhodnému palebnímu postavení. Těchto pár minut postačilo na to, abychom se vrátili z respawnu a potrestali svůj předchozí kill.
Samozřejmě máme mhoem více zážitků, které však nemůžu napsat, už jenom proto, že si je nepamatuji v chronologickém pořadí. Za všechny bych ale vyzdvihl symbolickou popravu našich dvou zajatců, kterou najdete i ve videu na úvodní stránce. Klukům také děkujeme, že předtím vydrželi stát půl hodiny přivázáni ke stromu s úsměvy na tvářích (nevím jestli bych se usmíval, kdybych věděl jak to dopadne), a tak vlastně byla poprava jejich vysvobozením. Za účast děkujeme i ostatním týmům - UAS, ČSAT, Waffen a 103. pzpr. (všechno ze Svitav). Těšíme se na příští změření sil.
Fotografie v naší fotogalerii nebo ZDE.
North3n & Svitavy Hamas
Svitavy Hamas © 2010. Práva na úpravu textu vyhrazena. Kopírování pouze za písemného souhlasu autora!